Naloděná
Francouzi mají vybraný vkus, škoda že jsou takoví morousi zapšklí
Památek bylo dost, na kole jsme jich stihli ještě víc
Viva la France! (promiň jestli si to pletu se španělštinou, přece jen francouzsky umím tak dvacet slovíček)
Držitelem fotoaparátu byl můj táta, jehož foto styl byl takový, že na vás půl dne zaměřoval, a když už vás přestalo bavit pózovat a začali jste se tvářit jako idiot, cvaknul.
Slabost pro ně!
Držet lano, nepouštět, proud byl silný!
Vlastně jsem si někdy připadala víc na kole než na houseboatu
Jelikož jsme celá rodina lvi, tak se hodně slavilo. Alkohol se podával i nezletilým.
Výrazy mé pubertální sestry byly vždycky tak trošku vybrané.
Kousek Afriky v Port s/ Saone
Dijon !
Ano, můj táta bude mít košile z Dijonu. A ano, jeho dcera (já) umí anglicky, a ano, pomáhá mu v obchodech s dorozumíváním!
Abyste tomu správně rozuměli. Držitelem fotoaparátu byl opravdu můj táta. Je to rodinný foťák. Takže je plný krajinek a mamky. Nechci tady z postu dělat rodinné fotoalbum, tudíž jsem hodila pár fotek, na kterých vypadám jen jako trošku idiot, než jako hodně idiot ( nicméně mohu dát přídavek :D ). Díky za pochopení :o).
Jinak bylo moc fajn, Francouzi jsou děsně konzervativní, plus my jsme projížděli vesnice a tam to bylo ještě stokrát šílenější. Na ulici chcípl pes (slovní hříčka, nikoliv doopravdy), když byla otevřená hospoda, oslavovali jsme to ještě dva dny. Díky pobytu na lodi jsem si zvykla na pavouky, (h)ovada a různou verbeš, na nepořádek mé sestry a vlastně na mou sestru celkově.